Ondřej Šindelář: Kramář, Gassman – kvartety pro fagot a smyčcové trio

Ondřej Šindelář: Kramář, Gassman – kvartety pro fagot a smyčcové trio

Koncerty, Nezařazené

Ondřej Šindelář: Kramář, Gassman – kvartety pro fagot a smyčcové trio

Srdečně zveme na koncert fagotisty a člena České filharmonie Ondřeje Šindeláře.

KRAMÁŘ GASSMANN

 

Program koncertu je postaven na dvou autorech, kteří se narodili v Čechách nebo na Moravě, ale vrchol své kariéry prožili ve Vídni. Sice se nepotkali, ale oba svojí měrou významněpřispěli k tamnímu hudebnímu životu. Těžiště programu je v Kramářovu op. 46 – dvou kvartetech pro fagot a smyčce. Instrumentace pro dvě violy a violoncello dílům dává oproti variantě s houslemi jemný, barevný a sametový zvuk. Díky svým originálním harmonickým postupům a modulacím, vtipným kontextům a rokem vydání 1804 se dají označit za pozdně klasicistní, možná i předromantické. Zajímavostí je, že Ondřej Šindelář hraje na nástroj z Vídně, vyrobený roku 1810.

František Vincenc Kramář (1759-1831)

František Kramář se narodil v Kamenici na Moravě 27. listopadu 1759. Osudovou se mu stala Vídeň. Roku Nejprve tam studoval a po kratším působení v Maďarsku se vrátil zpět jakoředitel baletu. 1815 se stal dokonce císařským komorníkem, a 1818 nástupcem jiného českého skladatele – Leopolda Koželuha – kapelníkem komorní hudby a dvorním skladatelem.

Kramářův odkaz obsahuje okolo 300 většinou komorních skladeb pro smyšce i dechové nástroje. Ve své době byl vedle Josefa Haydna považován za předního skladatele smyčcových kvartetů.

Podle dobových kritik je jeho hudba “…bohatá na původní nápady, vtipná, s novými harmonickými sekvencemi, a ohromujícími modulacemi.” Nebo – “Kramářova instrumentální hudba si vždy bezpečně najde široké a vděčné publikum. Je psána s živostí, hlubokou uměleckou zkušeností, důkladnou znalostí a rozvahou ve prospěch nástrojových i hráčských možností.

První vydání kvartetů pro fagot a smyčcové trio bylo oznámeno inzerátem z 18. srpna vAllgemeine Musikalische Zeitung. Vyšlo v nakladatelství Burreau d’Arts et d’Industrie ve Vídni.Opakovaná vydání firmou Andrée v Offenbachu z let 1805 a 1808 svědčí o jejich oblíbenosti a rozšíření.

Florian Leopold Gassmann (1729-1774)

Florian L. Gassman byl převážně operním skladatelem. Pocházel z Mostu, narodil se 4. května 1729. Když jeho rodiče nechtěli, aby se věnoval hudbě, utekl do Karlových Varů a potom do Bologni a Benátek. V roce 1757 tam se svojí Merope vyhrál cenu divadla San Moise o novou operu pro karneval. Byla tak oblíbená, že dostával nabídky dalších pět let. 1763 byl povolán do Vídně, aby se tam stal po W. Gluckovi divadelním kapelníkem. Když však 1765 zemřel císařFrantišek I. a ve Vídni celý rok nehrála divadla, odešel zpátky do Benátek. Tam se jeho žákem stal Antonio Salieri, kterého Gassmann vzal při svém návratu do Vídně o tři roky později sebou. Ve Vídni prožil vrchol své kariéry – byl dvorním a komorním skladatelem a později dokonce dvorním kapelníkem Marie Terezie.