8. 12. 2018   14:30   Sukova síň, Rudolfinum

Zdeněk Škrabal, fagotista Moravské filharmonie Olomouc, si sám prošel nemocí zvanou fokální dystonie, neboli nepřesně česky nazývané „křečí hudebníků“.

„Postupně jsem zjišťoval, že nemohu „vyhmatat“  notové party, které jsem před tím hrál mnohokrát bez potíží. Lékaři nevěděli co se mnou – kam mne poslat, jak mne léčit. Vypadalo to, že budu muset skončit kariéru profesionálního hráče na hudební nástroj. Nevěděl jsem, co budu dělat, čím budu živit rodinu, byla to veliká zkouška.
Nakonec jsem si „vygooglil“ pomoc sám a konečně jsem přišel na diagnózu: trpěl jsem FOKÁLNÍ DYSTONIÍ (česky nepřesně „křečí hudebníků“). Poté jsem podstoupil přes dva roky trvající rehabilitační program – a dnes opět hraji.
Postupem času zjiťuji, že tímto postižením trpí a trpělo již mnoho hudebníků (i velmi známých), bohužel se o něm u nás málo mluví, nevědí o něm ani hudební pedagogové, studenti hudby, hudebníci – dokonce si troufám říci, že se do jisté míry i tabuizuje – proto se snažíme alespoň o osvětu.
Prevence je v podstatě velmi jednoduchá, je však tak trochu v rozporu s tím, k čemu bývají studenti hudebních oborů nabádáni.“

A co o tématu říká MUDr. Štefan Horák:

„Nejsem odborník na fokální dystonie a celá přednáška vznikla jen jako reakce praktického lékaře na situaci v diagnostice a léčbě tohoto postižení s poznáním, jak obtížné je u nás najít pomoc. Fokální dystonie totiž často vede ke konci kariéry hudebníka.

Muskuloskeletální problémy jsou u profesionálních hudebníků běžné. Většina z nich je klasifikována jako svalové a šlachové problémy z nadměrného namáhání či polohy při hře. Nejsložitější, pokud se jedná o diagnózu a léčbu, je tzv. křeč hudebníků – fokální dystonie, spojená se specifickým úkonem, který se manifestuje pouze když hráč tento úkon dělá, když hraje na konkrétní nástroj, tedy provádí vysoce specifické volní pohyby.

Dosavadní léčba je většinou neuspokojivá, perorální léčba a botulotoxin jsou málo účinné. Až speciální rehabilitační programy mají efekt a umožňují návrat k pravidelným koncertům, což je hlavním cílem léčby u této velmi náročné skupiny pacientů. Patofyziologie hudebnických křečí není zcela jasná.Vznik symptomů například souvisí s intenzivní hudební aktivitou (turné, soutěž, sólo představení).“